Inspirace

Zde vám předkládáme krátké články, které ilustrují některé oblasti či životní témata, ve kterých vám může účinně pomoci odpuštění. Články byly psány postupně a bez konkrétního záměru, jsou proto různorodé. Přesto nebo právě proto věříme, že vás budou inspirovat…

Jak se Honza vrátil ze světa

Před nějakou dobou nám kdosi přeposlal „hromadný“ email. Zpravidla takové věci jen prolétneme, ale tento byl výjimkou. Přečetli jsme ho pozorně a dvakrát. Zamýšlí se nad tím, že uklízet je potřeba nejdříve před vlastním prahem. Dovolujeme si zde tento text citovat, neboť dle našeho názoru symbolizuje sdělení, o které se snaží tyto stránky. Tímto děkujeme jeho autorce, byť ji neznáme… 

„Proč jsem neadoptovala dítě v Africe? A proč nezachraňuji deštné pralesy? My lidé si toužíme pomáhat, je to naše přirozenost. V dnešní době je snadné pomáhat i na druhém konci světa. Jenže… Zobrazit více


Jak se vyrovnat s rozvodem

RozvodLidé se scházejí a rozcházejí, partnerství a manželství vznikají a zanikají. Změna rodinného uspořádání s sebou vždy přináší nové zkušenosti a výzvy. Některé věci jsou zřejmé a dají se napsat na papír – jak si rozdělit majetek, jak se dále starat o děti a podobně. Pak je ale mnoho takových věcí, o kterých je třeba se s bývalým partnerem dohodnout. Tady to nejednou začne být náročné. Ten druhý zpravidla necítí potřebu nám nějak zvlášť vycházet vstříc. A ruku na srdce, z naší strany tomu nebývá jinak. Netrvá to dlouho a přijdeme na to, že i přes předsevzetí že „zůstaneme přáteli“ jsme se s bývalým dostali do kolečka menších či větších nevstřícností i naschválů. Budeme-li dostatečně upřímní si to přiznat, zjistíme, že náš „bývalý“ nás – z našeho pohledu velice rafinovaným způsobem – zraňuje. Jakoby vystupňoval svou schopnost sypat sůl do našich živých ran. A bohužel, vědomě nebo nevědomě k tomu nejednou využívá děti. Třeba tím, že když už s nimi máte něco dohodnuté, tak jim připraví lákavější (tj. pohodlnější) program. Když se snažíte protestovat, dostane se vám odpovědi „děti si to přece rozhodly samy“, a je-li váš bývalý navíc takzvaně ezoterický, pohlédne přitom zasněně do neurčita a dodá „je to přece jejich cesta“. Zobrazit více


Lze „odpustit“ přebytečná kila?

Na téma nadváhy a jak si od ní pomoci už byly popsány desítky tisíc stránek. Tento článek si klade dva cíle: Osvětlit, jaké mohou být souvislosti mezi nadváhou a skrytou emocionální zátěží, a nastínit možné řešení.

Tutík štíhlý

V učebnicích psychologie lze nalézt informace o tom, že v hlubinách našeho lidského vědomí je uloženo množství sebeodmítání a sebenenávisti. Švýcarský psycholog C. G. Jung to nazval stínem. „Stín“ je všechno to, co v sobě nechceme nebo nedokážeme vidět, cítíme za to vinu a stud, a sami před sebou i před okolním světem to skrýváme a popíráme. Velkou část svého vnitřního stínu jsme si vytvořili v raném dětství, něco jsme zdědili po předcích. O svém stínu zpravidla nevíme a naše vědomí dělá vše pro to, aby to tak zůstalo a abychom se se svým stínem nemuseli konfrontovat.  Někde v hloubce ale obsah našeho stínu přece jenom tlačí. Naše vědomí má proto k dispozici obranný mechanismus, pomocí kterého snižuje přetlak, který se tím pomyslně vytváří. Tímto obranným mechanismem je projekce: To, co nevědomky nemůžeme unést v sobě, máme tendenci vidět na jiných lidech. Mechanismus projekce je podrobněji popsán jinde na těchto stránkách. Samozřejmě si to neuvědomujeme, vše se děje na podvědomé úrovni. Zobrazit více


Perfekcionismus a únava

Tutík_perfekcionistaLidé, kteří jsou posedlí přehnaným perfekcionismem, to nemají snadné. Přehnaný perfekcionista je člověk, který má potřebu všechno dělat perfektně a mít všechno perfektní. Tento postoj je zřídka logicky zdůvodnitelný. Člověka-perfekcionistu doslova ničí, když výsledek jeho snažení je jiný než absolutně dokonalý. Alespoň malou nedokonalost si ovšem na svém výsledku vždycky najde a není proto nikdy spokojený. Perfekcionismus může nabývat až podobu neurózy a pudí svého nositele dělat různé nesmyslně zbytečné věci. Perfekcionisté mívají také různé drobné osobní rituály, a když je přesně nedodrží, mívají pocity viny a výčitky svědomí. Může se jednat například o přesné pořadí toho, co je třeba udělat před ranním odchodem z domu. Když se na věc podíváme podrobněji, zjistíme, že perfekcionisté jsou spíše než dokonalostí posedlí nedokonalostíZobrazit více


Rodinná zátěž a jak ji odložit

Tuta2-rodinaJe obecně známo, že velká část problémů, bolestí a trápení, se kterými se setkáváme během života, má původ v prožitcích, kterými jsme prošli v dětství. Tyto prožitky nám – z velké části nevědomky a zpravidla v dobrém úmyslu – zprostředkovali naši blízcí, na prvním místě rodiče. Mohlo se jednat o věci zdánlivě zcela banální – například naše maminka nemohla zůstat na mateřské a dávala nás odmalička do jeslí. Mohlo se také jednat o věci závažné – například zanedbání péče, bití nebo různé formy zneužívání, nemluvě o soužití s alkoholikem. Lze předpokládat, že naši rodiče na tom nebyli o mnoho lépe, a jejich rodiče také ne. Tak bychom mohli pokračovat generaci za generací – naší předkové stejně jako my prožívali emocionální bolest. Ze zkušenosti víme, a je to i vědecky prokázáno, že potlačená emocionální bolest se může dědit a přenášet na následující generace. Zobrazit více


Jak ve zdraví přežít roli rodiče

Tutík

Rodičovství je věčné téma diskuzí – odborných, populárně naučných, těch u kadeřníka i těch u piva. A je pro to důvod. Kdo má děti, ten ví, že je s nimi nejen radost, ale také nemalé starosti a mnohdy i zklamání a bolest.
Jak říká stará moudrost, „s dětmi je kříž“.

Děti s námi dokážou „zacvičit“ snad v každém jejich věku: Od vzteky řvoucího a kopajícího mrňouse přes překážkovou dráhu dospívání až po tahanice o majetek.

Ovšem pokud toto pomineme, zpravidla zjistíme, že rodičovství je jedna z věcí, která lidskému životu dává účel a smysl. Zobrazit více


S výjimkou prvního byly tyto příběhy inspirovány skutečnými prožitky klientů a knihou Colina Tippinga „25 Practical Uses Of Radical Forgiveness“. Jména osob byla změněna.