Vztahy

Už víme, že platí: To, nač jsme citliví, co nás zasahuje, má tendenci se opakovat. Platí to zcela obecně. Ilustrujme si to závěrem ještě jednou, tentokrát na příkladu začátku partnerského vztahu…

Partnerský vztah začíná obdobím zamilovanosti – většina z nás tím asi prošla. Po čase se růžové brýle zamilovanosti rozplynou a my zjistíme, že náš partner má i nepříjemné vlastnosti (začíná působit asociace). Alespoň některé z nich nám dříve či později začnou vadit a svému partnerovi to také dáme najevo (ke slovu se dostává projekce) – mnohdy přitom začínáme slovy „nikdy“ nebo „pořád“. Vztah se nějak vyvíjí dál, o tom již byly napsány stovky tun literatury, a mnohdy dospěje k více či méně hořkému konci. A my, kromě jiných nepříjemností, kroutíme nevěřícně hlavou a říkáme si: „Jak jsem mohl/a takhle naletět?“

Třeba to takhle nebylo poprvé, takže si klademe i otázku: „A co když se mi to stane znovu?“

Odpověď na tuto otázku zní: „Pokud se sebou něco neuděláte, nelze vyloučit, že se to stane znovu.“

A proč je pravděpodobné, že se situace zopakuje? Na tuto otázku již odpověděly předchozí kapitoly.

Foto: photostock / FreeDigitalPhotos.net

Komentáře nejsou povoleny.