První příběh

Alena je pohledná černovláska. Ve svých 37 letech je podruhé vdaná a cítí, že se její manželství opět blíží rozpadu. Její manžel Zdeněk, také podruhé ženatý, má krásný vztah se svou dcerou z prvního manželství Klárkou. Zdeněk je schopen s Klárkou prosedět dlouhé hodiny, povídat si a společně smát. Aleně to vadí, cítí se méněcenná a odstrčená. Uvědomila si, že na Klárku žárlí a začíná ji nenávidět, protože ona jí „bere“ Zdeňka. Navíc si Zdeněk rád zajde s kamarády „na pivo“. Alena pak sedí naštvaná sama doma a do noci čeká, kdy se mu uráčí se vrátit. Snažila se o tom se Zdeňkem mluvit, ale on se jen směje a mává nad tím rukou. Řekl Aleně, že když jí takové prkotiny vadí, ať se nechá vyšetřit. Alena se nachází v nesnesitelné situaci a dává veškerou vinu Zdeňkovi. Plánuje, že podá návrh na rozvod.

I předchozí manželství bylo pro Alenu utrpením. Její bývalý manžel Lukáš byl velice zdvořilý a pozorný k jiným ženám. To Alenu přivádělo skoro k šílenství. Užírala se žárlivostí a cítila se méněcenná, bezvýznamná a odstrčená. Lukáš nad tím jen kroutil hlavou a nic nechápal. Měl Alenu velice rád a nebyl si vědom toho, že by dělal něco špatného. Aby se Alena vyhnula další bolesti, od Lukáše odešla a nechala se rozvést.

Na Alenu už je toho všeho jaksi moc. Cítí se zrazená a zahořklá, veškerou vinu za své neštěstí dává svým dvěma chlapům – je v pozici oběti. Kdykoliv se potká s kamarádkami, stěžuje si na svůj osud. Jim už to vadí a snaží se Aleně vyhýbat.
Alena je v červené zóně života.

Poznámka: Zatímco různé varianty tohoto příběhu se už mnohokrát odehrály, jména jsou smyšlená a netýkají se žádných konkrétních osob – případná podobnost je čistě náhodná.

Komentáře nejsou povoleny.